Atlantský oceán nebo Atlantický oceán (jednoslovně Atlantik), je vodní plocha mezi Afrikou, Evropou, a Amerikou. Na jihu sahá až po Antarktidu (např. podle Národní zeměpisné společnosti) nebo (podle Mezinárodní hydrografické organizace) pouze k jižní 60. rovnoběžce, kde hraničí s Jižním oceánem. Jde o druhý největší z pěti světových oceánů.

Jeho celková rozloha zaujímá přibližně pětinu zemského povrchu, což včetně okrajových moří činí cca 106,5 mil. km² a 82,4 mil. km² bez okrajových moří^[1] (resp. 76,8 mil. km² při uznání Jižního oceánu). Do Atlantiku přitéká voda z asi čtyřikrát většího území než je tomu u Tichého nebo Indického oceánu. Objem Atlantiku je i s objemem přilehlých moří 354,7 mil. km³;, resp. 323,6 mil. km³ bez nich. Délka jeho pobřeží je uváděna ve výši 111 866 km. Šířka ve směru východ-západ se pohybuje od 2 848 km mezi Brazílií a Libérií do 4 830 km mezi Spojenými státy a severní Afrikou. Nejhlubší místo v Atlantském oceánu je prohlubeň Milwaukee v Portorickém příkopu v hloubce 8 648 metrů pod hladinou oceánu. Průměrná hloubka dosahuje 3 332 m, resp. 3 926 m bez moří.

Středem Atlantského oceánu se táhne největší podmořský horský hřeben – Středoatlantický hřbet. Táhne se ve tvaru písmene S od Islandu až k 58° jižní šířky v délce asi 11 300 km.

Ostrovy Atlantského oceánu jsou pevninského původu. Tyto ostrovy leží blízko pevniny, od které se oddělily – např. Grónsko, Velká Británie, Irsko, Kuba atd. Na stycích litosferických desek se vytvořily stovky sopečných ostrovů např. Malé Antily, Azory, Kanárské ostrovy, Madeira a Kapverdy.

Na březích severního Atlantiku leží většina nejvyspělejších zemí světa. Atlantský oceán je tak protkán sítí celosvětově nejpoužívanějších mořských tras mezi východní a západní polokoulí. Nacházejí se zde významné světové oblasti rybolovu; další ekonomické aktivity zahrnují bagrování aragonitových písků na Bahamách a těžbu ropy a zemního plynu v Karibském moři, Mexickém zálivu a v Severním moři.